Kdo platí daň a jak je vysoká? 15.05.2014
Z čeho se daň platí
Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky – převážně mzdy a platy
Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti
Příjmy z kapitálového majetku – dividendy, úroky z vkladů na účtech, apod.
Příjmy z pronájmu – pronájem nemovitostí, pravidelný pronájem movitých věcí
Ostatní příjmy – příležitostné příjmy, příjmy z prodeje nemovitostí a movitých věcí, výhry v loteriích, ad.
Z čeho se daň neplatíPoplatníci nemusí platit daň z příjmů, které jsou vyňaty z předmětu daně nebo od daně osvobozeny.
Srážková daň
Určité druhy příjmů jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně srážkou u zdroje v rámci samostatného základu daně. Jde například o příjmy z kapitálového majetku vyplácené českými firmami či jednotlivci.
Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků
Týká se největšího počtu poplatníků, neboť jde o zdanění příjmů za práci ve mzdě. Odpovědnost za včasné a řádné plnění daňové povinnosti bývá ponechána na zaměstnavateli a zaměstnanec obdrží mzdu již po zdanění, resp. po sražení zálohy na daň v rámci měsíčního vyúčtování mzdy. V mnoha případech je pro zaměstnance výhodné, aby požádal o roční zúčtování záloh na daň.
Příjmy z kapitálového majetku
Zákon o daních z příjmů rozumí pod příjmy z kapitálového majetku pouze příjmy z jejich držby. Příjmy z jejich prodeje se zdaňují jinak v rámci ostatních příjmů. Převážná většina těchto příjmů se zdaňuje mimo celkový daňový základ srážkou u zdroje.
Příjmy z pronájmu
Dani z příjmů podléhá pronájem nemovitostí, bytů nebo jejich částí a dále pronájem movitých věcí. Je-li však příjem z pronájmu movitých věcí jen příležitostný, potom se považuje za ostatní příjem. Základem daně jsou příjmy snížené o výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů. Výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů může poplatník uplatnit buď v prokázané výši nebo paušálem 30 % z příjmů. Příjmy plynoucí manželům z bezpodílového spoluvlastnictví se zdaňují jen u jednoho z nich.
Ostatní příjmy
Patří sem všechny zdanitelné příjmy, které nelze přiřadit k předchozím druhům příjmů a nejsou zdaňovány srážkou u zdroje. Tyto příjmy lze snížit o prokázané výdaje nutné na dosažení příjmů. Není možné uplatnit paušál.
Výpočet a výběr daně
Pro stanovení výše daně je třeba určit daňový základ. Ten se následně upraví o položky snižující základ daně (nezdanitelnou část základu daně a odčitatelné položky) a zaokrouhlí se na celá sta Kč dolů. Takto upravený daňový základ se zdaní sazbou ve výši 15 %. Následně se odečtou slevy na dani.
Pokud celkové zdanitelné příjmy činí méně než 15 000 Kč za rok, daň se neplatí. To neplatí, byla-li z těchto příjmů vybrána daň nebo záloha na daň srážkou.
Daně z příjmů se zpravidla nehradí jednorázově po skončení zdaňovacího období, ale zálohově už v průběhu zdaňovacího období. Výše zálohy a pravidelnost placení se stanoví dle poslední známé daňové povinnosti. Toto se netýká občanů, kteří mají pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, tj. jsou v zaměstnaneckém poměru.
Daňové přiznání
Daňové přiznání slouží k vyčíslení daňové povinnosti a je dokladem pro finanční úřad. Zpravidla poplatník podává pouze řádné daňové přiznání. Může však podat také daňové přiznání opravné, popř. dodatečné. Při splnění určitých podmínek poplatník nemusí podávat daňové přiznání vůbec.
Kdo podává daňové přiznání
Daňové přiznání je povinen podat každý:
jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (tj. například NE autorské honoráře do 7000 Kč měsíčně od stejného plátce)
jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu
kdo měl příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků ze zdrojů na území České republiky od více plátců současně, z nichž byla sražena záloha na daň (typicky dvě a více zaměstnání současně)
uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) zákona (na manželku, částečný invalidní důchod, plný invalidní důchod, je držitelem průkazu ZTP/P) a daňové zvýhodnění.
Kdo nemusí podat daňové přiznání
Daňové přiznání nemusí podat ten, kdo:
měl příjmy pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně a u všech těchto plátců daně podepsal na zdaňovací období 2013 prohlášení k dani (tzv. růžovku) a nemá jiné příjmy vyšší než 6000 Kč
má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí a jsou vyjmuty ze zdanění.
Do kdy se podává daňové přiznání
Za rok 2013 jej musíte podat nejpozději do úterý 1. dubna 2014. Pokud vám přiznání zpracovává daňový poradce, nebo máte podle zvláštního zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, platí delší lhůta do úterý 1. července 2014.
Daňové přiznání přitom můžete podat až po řádném termínu a stále tak učiníte bez sankce. Budete to muset stihnout nejpozději pátý pracovní den po řádném termínu.